Facebook věděl, ale nekonal

Facebook se ke svým uživatelům nechová fér. ...

Takové je zjištění série reportáží Facebook Files od listu Wall Street Journal. Zakládají se na interních dokumentech technologického giganta a odhalují další stinnou stránku jeho fungování. Facebook o problémech ví, ale jeho reakce je mnohdy laxní nebo nedostatečná.

Jistě jste narazili na tzv. pravidla komunity. Jako uživatel Facebooku se je zavazujete dodržovat a Facebook vás může sankcionovat, když s emu zdá, že tak nečiníte.

Může vás například dočasně nebo doživotně vykázat nebo omezit přístup k některým službám, například nemůžete inzerovat.

 I když Mark Zuckerberg veřejně tvrdí opak, Facebook ke všem uživatelům nepřistupuje stejně. Existují miliony VIP účtů, kterým projde leccos – příspěvky s vybízením k násilí, obtěžováním nebo dezinformacemi. Fotbalová hvězda Neymar tak mohla zveřejnit nahé fotky ženy, která ho obvinila ze znásilnění a než byl příspěvek odstraněn, dostal se k více než 50 milionům uživatelů Facebooku a Instagramu. Jiní uživatelé na tzv. whitelistu zase mohli šířit nepravdivé informace o Hillary Clintonové (že kryje skupiny pedofilů) nebo Donaldu Trumpovi (že o všech uprchlících řekl, že jsou zvířata). Zdá se, že Facebook navíc v této věci vědomě klamal svůj nezávislý dozorčí orgán. Ten již v reakci na reportáže amerického listu oznámil, že věc prošetří.

Reportáže se věnují i dopadu sociálních sítí na duševní zdraví, a to hlavně na Instagramu – sociální síti, zaměřené na fotografie. Instagram je vlastněn právě Facebookem a hlavně mladí lidé na něm tráví hodiny denně. Interní studie této sítě ukazují, že u řady nezletilých jejich pocit nedostatečné atraktivnosti začal právě na Instagramu. Ta je obzvláště toxická kvůli tzv. sociálnímu srovnávání – uživatelé porovnávají svůj vzhled, životní styl nebo majetek. To Instagram podle analýzy odlišuje od TikToku, kde hlavní pozornost věnována tomu, co uživatelé předvádějí, nebo Snapchatu, kde jde hlavně o vnímání tváře. 

Zvláště u dospívajících dívek může tlak na dokonalý vzhled (umožněný na Instagramu často použitím filtrů a retušováním postavy) nebo tendence sdílet jen ty nejlepší okamžiky vést k poruchám příjmu potravy. A to není nějaká spekulace, ale závěry založené na interních materiálech Instagramu. Řada mladých přitom vnímá, že pobyt na Instagramu pro jejich duševní zdraví není dobrý, ale nedokážou se odpojit, zkrátka s tím nedokážou přestat podobně, jako si například alkoholik nedokáže odepřít panáka vodky nebo narkoman dávku. Na veřejnosti Facebook ale dopady na duševní zdraví bagatelizoval. Když jej američtí senátoři vyzvali k zaslání vyhodnocení dopadu na duševní zdraví, výbušné závěry svých vlastních studií jim neposkytl.

Facebook bývá zneužíván i ke kriminálním činnostem. Reportáže přináší příběh známého mexického kartelu, který pomocí této sítě nabíral zabijáky. Na sociální sítě také dával videa se zabíjením nebo zbraněmi. Facebook částečně reagoval, ale často laxně nebo nedostatečně. Po založení nového účtu vydržela některá videa na stránkách kartelu i pětměsíců.

Facebook bývá k nekalým činnostem zneužíván i v rozvojovém světě, drtivá většina uživatelů již dnes totiž není z Evropy nebo USA. Kontroloři Facebooku ale často neovládají méně obvyklé jazyky a nedokážou tak vhodně reagovat. Navíc Facebook do zvládání problémů s uživateli mimo USA málo investuje. Jeho sociální síť tak zneužívají ozbrojené skupiny v Africe k šíření výzev k násilí, na Blízkém východě se zase přes něj obchoduje se smlouvami na zaměstnání v domácnosti. Ty jsou ale často pro zaměstnance, typicky z chudých zemí, velmi nevýhodné. Praktika tak bývá rutinně označována za obchod s lidmi.

Reportáže Wall Street Journal ukazují, že Facebook má řadu problémů. Co je horší, často o nich ví. Jeho reakce je ale mnohdy nedostatečná a laxní. Až se bude příště Mark Zuckerberg v Kongresu dušovat, že Facebook je neškodný, možná bude lepší být skeptický.