Globální Británie v konkurenční době: alespoň trocha inspirace pro Českou republiku?

Co odhalila nová britská bezpečnostní strategie a co si z toho máme vzít my...

Toto zamyšlení není analýzou nové britské bezpečnostní strategie (Global Britain in a Competitive Age: The Integrated Review of Security, Defence, Development and Foreign Policy, březen 2021). Jde spíše o několik postřehů inspirativních i pro Českou republiku.

Právě zveřejněná bezpečnostní, obranná, rozvojová a zahraničněpolitická koncepce Spojeného království do roku 2025 (s vizí ministerského předsedy o stavu Británie v roce 2030) je plánovanou novelizací stejného strategického dokumentu z roku 2015 (Strategic Defence and Security Review), který vyčerpal svou aktuálnost předem daným pětiletým cyklem. Obsahová náplň nové koncepce však vznikala ve zcela nových podmínkách pobrexitové Británie. Představuje proto primárně plány na splnění zásadních slibů, které dal Boris Johnson britským voličům v předvečer referenda v roce 2016. A nejde zde o nic menšího než o způsob, jak vrátit Velkou Británii zpět do pozice klíčové světové velmoci. Koncepce zároveň reaguje na nové bezpečnostní výzvy z pozice země, která znovu získala nezávislost a která se při prosazování svých zájmů a cílů nebude rozpakovat použít téměř jakékoliv prostředky. I tento důraz lze vnímat v kontextu britských snah o znovunabytí ztraceného postavení.

Britská razance i shovívavost proti svým nepřátelům

Suverenita, bezpečnost a prosperita jsou hlavním mottem textu, který má řadu dalších ambiciózních cílů. Např. zvýšení vědeckého a technologického potencionálu, upevnění kritické pozice v kybernetické oblasti, obsazení vedoucí role ve světové diplomatické aktivitě atd. Text rovněž zcela adresně jmenuje největší bezpečnostní hrozby a nerozpakuje se označit Ruskou federaci za nepřátelský stát a v současnosti největší bezpečnostní hrozbu pro Velkou Británii.

Tato pozice aktuálně ladí s vyhrocenou protikremelskou rétorikou USA. A kromě skutečnosti, že je Rusko prokazatelně bezpečnostní hrozbou č. 1 pro celé euroatlantické společenství, má Británie na Moskvu spadeno ještě z jiných důvodů. Pověstná britská hrdost nikdy nepromine a už vůbec nebude tolerovat zneužívání britského území pro pokusy ruských tajných služeb vraždit politické oponenty Kremlu. A to dokonce s použitím chemických zbraní (např. případy Litviněnko nebo Skripal). Zde se Rusko velmi unáhlilo a nemohlo si pro své zločinné aktivity vybrat více nevhodné místo, než je Spojené království. Londýn tyto kauzy viditelně stále neuzavřel.

Poněkud shovívavěji nahlíží současná vláda na protibritské aktivity Číny. Její nepřátelské akce posuzuje „jen“ v rámci kategorie ohrožení ekonomické bezpečnosti. Jiné postoje jsou akcentovány i v oblasti lidských práv a svobod. Čína se podle koncepce snaží krást britské intelektuální bohatství a zároveň je pro Británii velkým obchodním konkurentem. Je však také ekonomickou a obchodní výzvou. Přesně tím lze vysvětlit Johnsonovu shovívavost vůči Číně. Británie po odchodu z EU hledá perspektivní trhy a Čína na rozdíl od Ruska rozhodně patří společně s dalšími asijskými státy mezi její současné i budoucí obchodní partnery.

Proti Johnsonově vypočítavému přístupu k Číně se ozvaly kritické hlasy i mezi konzervativci, avšak ekonomické potřeby Londýna zde nyní jasně hrají hlavní roli.

Při prosazování svých zájmů a zajištění své bezpečnosti nebude Británie váhat použít i ty nejrazantnější prostředky. Připouští mj. nutnost navyšování i použití jaderného potenciálu, ale i zásadního nárůstu nově modernizovaných kapacit národních kybernetických sil. Zde Londýn zcela v souladu s aktuálními trendy reaguje na stále agresivnější způsoby bezpečnostního ohrožení v kybernetickém prostoru, opět často a prokazatelně z Ruska i Číny. Johnsonova vláda plánuje zvýšit počet zaměstnanců nově modernizovaných kybernetických sil v severní Anglii o 2.000 expertů s rozpočtem vyšším minimálně o 250 miliónů liber. I zde Británie slibuje velkou razanci svých protiaktivit, neboť nové kybernetické centrum nebude pouze zemi bránit, ale bude i velmi cíleně a efektivně na své protivníky útočit. Tyto útoky budou namířeny především proti teroristům, nepřátelským státům nebo proti organizovaným zločineckým skupinám.

Inspirace pro Českou republiku

Velmocensky laděný text nabízí i několik inspirujících myšlenek pro nás. Především jde o nezbytnost pravidelných aktualizací národních strategických dokumentů (např. Bezpečnostní strategie ČR (2015), Obranné strategie ČR (2017) nebo Koncepce české zahraniční politiky (2015)). Všechny české strategické dokumenty jsou zastaralé a dostatečně nereagují na aktuální vývoj bezpečnostního prostředí. Ve světě existují příklady zákonem nařízené povinnosti pravidelných aktualizací bezpečnostních strategií (např. v USA zákonná každoroční aktualizace National Security Strategy Report, i když ne každý prezident tento zákon dodržuje). Pro Českou republiku by byla dostačující povinná pětiletá aktualizace zvláště Bezpečnostní strategie. A nelze se nyní vymlouvat na plnou koncentraci vlády na boj s pandemickou krizí. Stejné výzvě čelí přeci i britská vláda, a ta souběžně nový strategický dokument představuje. Vybraný příklad spíše odhaluje velká omezení schopnosti české vlády v oblasti krizového managementu a národní strategické komunikace. Přitom aktuálnost strategických dokumentů má přímý i nepřímý vliv na efektivní využívání kapacit bezpečnostního aparátu, plánování jeho aktivit, na kvalitu mezirezortní spolupráce především v oblasti jasně vymezených kompetencí, výši nebo skladbu rozpočtu atd. 

Dalším inspirativním příkladem je odvaha pojmenovat své protivníky.

 Bezpečnostní strategie České republiky z roku 2015 sice relativně přesně popisuje bezpečnostní hrozby, když však zmiňuje velmoci typu Ruska nebo Číny, omezuje se jen na označení „některé státy“. Je pravda, že Audit národní bezpečnosti z roku 2016 již tyto státy uvádí zcela adresně. Klíčovým textem české národní bezpečnosti je však Bezpečnostní strategie.

Inspirací pro Českou republiku by mohla být i přehledná struktura, jednoznačná konstatování, srozumitelnost nebo i grafická úprava textu nové britské koncepce.