Nostalgie po Trumpovi

Jak to vypadá v USA měsíc po inauguraci nového prezidenta Joea Bidena a odchodu Donalda Trumpu z úřadu?...

Stýská se už Spojeným státům po Donaldu Trumpovi? Minulý týden to mohlo tak vypadat. Proběhla totiž konference CPAC, každoroční největší setkání konzervativních politiků, aktivistů a vůbec všech možných lidí motajících se především kolem Republikánské strany. Hvězdným řečníkem byl samozřejmě Trump, šlo o jeho první významné veřejné vystoupení od doby, co odešel z úřadu. Spíš než projev přednesl svůj obvyklý mix něčeho mezi číslem stand-up komika a drmolením naštvaného strýce. To však nezabránilo tomu, aby se stal na pár hodin znovu hlavním tématem americké politiky. Minimálně média, pro která byl Trump spolehlivým zdrojem kliků, mají po něm evidentně absťák.

Přitom Trump vlastně neřekl nic překvapivého. Naznačil, že se chystá v roce 2024 znovu kandidovat. Zaútočil na ty republikány, a to i jmenovitě, kteří ho v Kongresu odmítli podpořit v druhém impeachmentovém procesu. Také znovu prohlásil, že Joe Biden vyhrál jen díky podvodům.

Trumpova odchodu ze scény ale možná nelitují jen média. Americký exprezident vrhal dlouhý stín, který skryl množství skandálů a nelichotivých poznatků o jeho soupeřích. Momentálně ztrátu Trumpovy schopnosti soustředit na sebe mediální palbu nejvíc pociťuje guvernér státu New York Andrew Cuomo.

Jeho klidné a údajně vědou podložené řízení koronavirových opatření bylo dáváno do kontrastu s chaotickým přístupem Trumpovým. Sice se dlouho vědělo, že je to do velké míry mýtus, Cuomo totiž svým rozhodnutím přesunout covidové pacienty do domovů pro seniory zanesl nemoc do těchto zařízení, kde se šířila rychlostí blesku, propírat na veřejnosti se to začalo až v uplynulých týdnech.

Nejde však jen o zbabraný boj proti pandemii. Cuomo v posledních dnech čelí také obvinění ze sexuálního obtěžování. Znovu je to do jisté míry stará záležitost. První obvinění se objevilo již v prosinci, kdy Cuoma z nevhodného chování obvinila jeho bývalá poradkyně Lindsey Boylanová. V sobotu se objevilo druhé obvinění. Z nevhodného chování ho obvinila druhá poradkyně, Charlotte Benettová. Vzhledem k tomu, jak to v moderní Americe chodí, obvinění ze sexuálního obtěžování může být víc zničující než špatná politika, který stála život až tisíce lidí.

Sexuální skandál již zničil jednu organizaci milovanou demokraty. Jde o kampaň Lincoln Project. Tu založila skupina republikánských marketérů a stratégů, kteří se však nepohodli s Trumpem. Jejich údajným cílem bylo vést kampaň, která by cílila na republikány a přesvědčila by je nevolit ho. Jenže se ukázalo, že hlavním cílem bylo obohatit zakladatele organizace. Zhruba z 90 milionů dolarů, které Lincoln Project vybral od svého založení v březnu 2020, šlo 50 milionů na platby firmám vlastněným právě zakladateli kampaně. Navíc na jednoho z nich, Johna Weavea, prasklo, že mladým mužům rozesílá zprávy se sexuálním podtextem. Ze skupiny „dobrých republikánů“ se stala zatracovaná partička.

Pak je tu celoamerický boj s pandemií. Dokud vládl Trump, dal se průběh svalovat na jeho neschopnost. Je pravda, že Trumpovo vůdcovství nebylo úplně exemplární. Během jeho vystupování bylo vidět, že považuje pandemii spíš za nepříjemnost, ze které se lze vylhat.

To Biden zvolil opačnou taktiku. Ve chvíli, kdy USA díky očkování už opravdu vidí světlo na konci tunelu, by trocha trumpovského optimismu neuškodila, Biden se ovšem tváří, že země je stále uprostřed toho nejhoršího. Například jeho lidé tvrdili, že po Trumpově administrativě nezdědili žádný plán na distribuci vakcín, což byla zřejmá lež – vzhledem k tomu, že miliony dávek už byly tou dobou aplikovány.

Biden během kampaně tvrdil, že napraví Trumpovy chyby. Jenže hlavní praktické kroky jsou v rukou guvernérů. Prezident toho tolik nezmůže. Takže žádná významná změna v protipandemické politice nenastala. Hlavní americký úspěch v boji proti covidu, tedy rychlý vývoj vakcín, je zásluhou Trumpovy administrativy.

Zatím největším krokem v boji proti nemoci je obří finanční balíček v hodnotě 1,9 bilionu dolarů. Republikáni však tvrdí, že nejde o peníze na záchranu ekonomiky, ale o dlouhý seznam demokratických přání. Upozorňují, že se ještě nestačily utratit peníze z posledního covidového balíčku, a nyní je tu další, ještě větší. Velká část peněz navíc nesouvisí s bojem proti pandemii. Od malých úplatků, které si tam evidentně prosadili kongresmani pro své okrsky, například 1,5 milionu pro most mezi státem New York a Kanadou nebo 140 milionů na výstavbu metra v San Francisku, až po obří finanční injekce pro demokratické projekty. Tak 570 milionů má jít učitelským odborům, které jsou momentálně v Americe hlavní překážkou otevření škol, 50 milionů na financování potratů, 350 miliard státům na pokrytí výpadků v jejich rozpočtech, přestože většina to zvládá bez větších problémů. Pak je tam řada zvýšení nejrůznějších sociálních dávek. To by dávalo smysl, kdyby USA měly před sebou ještě dlouhé období pandemie. Díky vakcínám se však ekonomika nejpozději v létě otevře. Přesto se počítá s tím, že 700 miliard se vyplatí až roku 2022 a později.

Balíček již prošel Sněmovnou reprezentantů. Nyní je na řadě Senát, kde jsou síly rozděleny 50 na 50. Rozhodující hlas má viceprezidentka Kamala Harrisová. Podle pravidel senátního hlasování je pro schválení zákona potřeba 60 hlasů, pokud ale nejde o zákon ovlivňující rozpočet, stačí prostá většina. Proto demokraté doufají, že balíček protlačí.

Není tedy velkým překvapením, že republikáni s tím nechtějí mít nic společného. Tvrdí, že zákon zbytečně zadluží zemi. Podle nich by stačilo schválit menší balíček, který by překlenul dobu, než se naplno projeví síla vakcín. Z toho důvodu zatím žádný z nich pro zákon nehlasoval. Doufají, že se to demokratům nevyplatí a lidem se začne po republikánech stýskat. Pokud se budou věci ubírat tak jako dosud, je to rozumná sázka.