Návrat k normálnímu životu

V Izraeli za očkování dostanete hummus a rozvolnění, v USA za očkování nedostanete nic, v Čechách se nedostanete k očkování ...

Jak zpopularizovat covidové vakcíny mezi odpírači, zlepšit distribuci a přitom zachránit upadající gastroprůmysl? Pokud by se v každé hospodě zřídilo očkovací centrum a ke každé dávce vakcíny by byla sklenička něčeho dobrého na účet státu, jistě by to přilákalo pochybovače, znásobil by se počet očkovacích míst a proplacená piva by představovala významnou finanční injekci pro těžce zkoušený sektor. Jde samozřejmě o nadsázku, ale k něčemu podobnému došlo k Izraeli. Jeden telavivský bar, který byl přetvořen v očkovací stanoviště, nabízí k vakcíně nealkoholické pití zdarma. U dalších dvou očkovacích center Tel Aviv – ve spolupráci s místními restauracemi – podává pizzu, hummus, dezert a kávu po očkování zdarma. Cílem je přesvědčit mladé, aby se nechali očkovat co nejdřív. Zároveň je to jasný signál, že vakcína znamená návrat k normálnímu životu.

Izrael patří mezi nejproočkovanější země na světě. Aspoň jednu dávku tam dostalo už 55,6 % lidí. Dvě dávky 40,5 %. Celkově tamější doktoři rozdali k 5. březnu 98,85 dávky na sto lidí, na plnou imunizaci jsou potřeba dvě dávky. Britové rozdali 32,33 dávky na sto lidí, Spojené státy aplikovaly 24,95 dávky. Mezi premianty patří také Spojené arabské emiráty s 62,73 dávky. Překvapivě dobře si vede Srbsko s 23,18 dávky a v Chile, které je na tom nejlépe z obou Amerik ihned po USA, aplikovali už 22,34 dávky na sto lidí.

Evropa je na chvostu. Průměr EU je 8,30 dávky. U nás zatím jen 7,20 dávky na sto lidí.

Ze zemí, kde očkování postupuje uspokojivým tempem, přicházejí samé dobré zprávy. Izrael se chystá na pomalé otevření své ekonomiky v průběhu března, evropský premiant Velká Británie chce veškerá omezení ukončit 21. června. V USA prezident Joe Biden ohlásil, že v květnu bude dostatek vakcín pro všechny Američany, kteří o ně stojí.

Data ukazují, že tyto státy mají opravdu důvod k optimismu. Výzkum z Bristolské univerzity ukázal, že vakcíny od Pfizeru a AstraZeneky poskytují lidem starším 80 let 80% ochranu před hospitalizací, a to již po první dávce. Země hlásí nejméně úmrtí od září. Na začátku února Izrael reportoval, že ve skupině lidí starších 60 let, kde dávku vakcíny dostalo již 90 %, infekce klesly o 41 % a hospitalizace o 31 %. Ve skupině 59 a mladších, kde bylo naočkováno „jen“ 30 %, počet infikovaných klesl o 12 % a počet hospitalizovaných o 5 %. Jinak covidové statistiky v Izraeli padají ve všech kategoriích. Klesá počet případů, hospitalizací i úmrtí. Ve středu 3. února počet hospitalizovaných mladších 60 let poprvé překonal počet hospitalizovaných seniorů. Počet úmrtí na covid za posledních pět týdnů klesl o 70 %. Američané zase tvrdí, že účinek vakcín proti covidu lze již poznat v domovech pro seniory, kde průměrný počet úmrtí za týden klesl ze sedmi tisíc na 2200. Počet hospitalizací kvůli koronaviru spadl na úroveň z listopadu.

Jedna dávka místo dvou

Tempo očkování by se mělo v následujících týdnech ještě zrychlit. K vakcínám od Pfizeru, Moderny a AstraZeneky, což jsou ty hlavní dostupné na Západě, by se měla přidat vakcína od firmy Johnson and Johnson. Americká léková agentura FDA ji schválila před dvěma týdny. Schválení od Evropské lékové agentury EMA se očekává zhruba v polovině března. Výhodou výrobku značky Johnson and Johnson je, že stačí jedna dávka místo dvou.

Nejvíc obav v posledních týdnech vzbuzují nejrůznější mutace. Britská, brazilská, jihoafrická, panují obavy, že tyto varianty by mohly zhatit vědecký triumf lidstva, neboť dokážou obejít imunitu získanou vakcínami nebo předchozím nakažením. Výrobci však společnost uklidňují. Ujišťují, že upgradované vakcíny, které jsou účinné i vůči novým variantám, dokážou vyrobit velmi rychle. Koneckonců Moderna původní sérum vytvořila za dva dny. Zbytek vývoje se skládal z testů a byrokratického procesu. Regulátoři se snad přizpůsobí. Například americká léková agentura FDA již ohlásila, že pro vylepšené vakcíny nebude požadovat dlouhé klinické testy, ale proces urychlí, podobně jako se to děje u vakcín proti chřipce, které jsou vylepšovány rok co rok znovu. Teoreticky by se mělo podařit stlačit obvyklý roční schvalovací proces snad až na dva měsíce.

Navíc ani současné vakcíny nejsou úplně bezcenné proti novým variantám covidu. Na první pohled to opravdu vypadá, že je proč mít obavy. AstraZeneca má proti původní verzi koronaviru efektivitu zhruba 80 %, proti britské variantě asi 65 %. Vakcína Johnson and Johnson je efektivní zhruba z 66–72 % proti staré verzi, z 57 % proti jihoafrické verzi. Firmy Pfizer a Moderna ještě proti novým verzím svá séra netestovaly, ale upozorňují, že efektivita nejspíš bude menší.

Jenže se zdá, že vakcíny i u nových mutací poskytují 100% ochranu proti těžké formě onemocnění a smrti. Pokud odhlédneme od posedlosti eliminovat covid úplně a soustředíme se na to, aby se proměnil v pouhou „chřipku“, současné vakcíny jsou, zdá se, k tomu dostačující.

S průkazem všude

Čím dál víc tak překážkou úspěšného očkování není věda, ale politika.

V USA například administrativa Joea Bidena zablokovala vydání nových doporučení pro očkované. Veškeré informace, které z Bílého domu proudí, se nesou ve smyslu „po očkování se nic nemění, stále musíte dodržovat veškerá opatření“. Což je značně demotivační.

Poselství americké vlády působí přesně opačně než té izraelské. Izraelci se snaží všemožně ukazovat, že přes vakcínu vede návrat k normálu. A používají k tomu jak metodu cukru (respektive pizzy), tak biče.

Izrael zavádí očkovací průkazy, které jsou osvědčením o absolvování dvou dávek vakcíny, a tedy o plné imunitě. Pouze ti s průkazem mají přístup do posiloven, hotelů, kin a podobných zařízení. Počítá se s tím, že v průběhu března na seznam přibudou i restaurace a bary.

Američané naopak tvrdí, že se nic nemění. Lockdowny pokračují. Vysvětlit se to dá v podstatě dvěma způsoby. Buď zastávají princip předběžné opatrnosti a zároveň nechtějí dělit společnost na očkované a neočkované. Druhé vysvětlení se týká záchranného koronavirového balíčku v hodnotě 1,9 bilionu dolarů, který nyní leží v Kongresu. Ve skutečnosti je plný demokratických projektů, které nemají s bojem proti covidu pranic společného. Biden možná udržuje pocit zhouby, aby ulehčil balíčku legislativní cestu. Jenže panují obavy, že tato taktika může odradit lidi od očkování.

Proč by měli do sebe nechat vpichovat neznámou látku, pokud jim vláda tvrdí, že se nic nezmění? Bidenův manévr je značně nezodpovědný.

Něco podobného se stalo v Evropě. Evropská unie zjevně nákup vakcín zbabrala. Tím ale evropská očkovací tragédie neskončila. Jednou z vakcín, které EU nakoupila opravdu dostatečné množství, je AstraZeneca. Jenže pak se evropští představitelé střelili do vlastní nohy, když ji začali pomlouvat. Nejspíš to bylo v rámci taktiky, jak firmu donutit, aby uspíšila své dodávky, protože předtím oznámila, že její továrny mají problémy a nebude schopna dostát svým závazkům. Připomíná to vtip, kdy si host restaurace stěžuje, že jídlo je hnusné a je ho málo.

Německý deník Handelsblatt hlásil, že účinnost AstraZeneky mezi lidmi nad 65 let je jen 8 %. Francie a Německo oznámily, že nepovolí použití vakcíny pro starší lidi. Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil o AstraZenece, že je jen „kvaziefektivní u lidí nad 65 let“. Výsledek je, že AstraZeneca je nyní v Německu vnímána jako vakcína druhé kategorie a lidé ji nechtějí. Nechat se očkovat AstraZenekou odmítla i kancléřka Angela Merkelová. Zdůvodnila to právě tím, že není povolena pro lidi nad 65 let. Merkelové je 66.

Ve Francii a Německu se AstraZeneca válí ve skladech. V tuzemsku byla oslavována půjčka 100 tisíc dávek od Francie. Pravda je, že Francouzi o ně zdánlivě nestojí. Ke konci února Francie vyočkovala pouze 273 tisíc dávek z 1,7 milionu dodaných. V Německu je situace podobná. Z 1,45 milionu dávek bylo aplikováno 240 tisíc. Další země, která má problémy s udáním vakcín, je Španělsko. To schválilo jejich aplikaci dokonce pouze pro lidi mladší 55 let. Z 418 tisíc dodaných dávek se tam podařilo v půlce února udat pouze 35 tisíc.

Němci a Francouzi si však uvědomují, že mají problém. Thomas Mertens, šéf německé komise schvalující vakcíny, prohlásil, že nedoporučili AstraZeneku pro lidi nad 65 let kvůli nedostatku dat, ne kvůli obavám o bezpečnost. Na začátku března Francie povolila použití AstraZeneky i pro lidi mezi 65 a 74 lety. Minulý čtvrtek vakcínu pro lidi nad 65 let schválilo i Německo.

V Česku je naprosto jiný problém. Nezdá se, že by se zatím lidé očkování vyhýbali. Například pedagogičtí pracovníci po možnosti nechat se očkovat doslova skočili, i když je pro ně určena vakcína od AstraZeneky. Za první den se přihlásilo téměř 100 tisíc učitelů. Nyní jich je v systému zaregistrováno přes 155 tisíc. Zatím jde o první vlnu. Celkově je u nás ve školství zaměstnáno asi 330 tisíc lidí.

Poslední mezi sousedy

Jenže i v Česku jsou dávky, které stále nebyly aplikovány, je jich zhruba 200 tisíc. Pokud se bude očkovat současným tempem, dosáhneme proočkovanosti 70 % dospělého obyvatelstva, což je považováno za hranici stádní imunity, až v prosinci 2022. V našem vakcinačním úsilí jsme na tom špatně nejen v porovnání se světem a s EU, ale i s našimi nejbližšími sousedy. Česko zatím aplikovalo, jak bylo uvedeno výše, 7,20 dávky na sto lidí, Slovensko 8,98 dávky, Polsko 9,56 a Maďarsko, bývalý soused Československa, 10,90 dávky. Situace je opravdu tragická.

Některé evropské země si oprávněně stěžují, že pomalé dodávky zpomalují jejich vakcinační program. Například pokud se podíváme na křivku očkování Dánska na webu Ourworldindata.com, zvlášť na začátku připomíná schody: pokaždé se totiž rychle podařilo udat všechny dávky, jenže pak se muselo čekat na další dodávku. Dánsko s 11,52 dávky na sto obyvatel patří mezi premianty EU. Lepší je již jen maličká Malta s 19,67 dávky na sto obyvatel. Vzhledem k tomu, že momentálně je Česká republika nejhorším covidáriem na světě, dalo by se očekávat, že se budeme snažit očkovat co nejrychleji. Místo toho postupujeme hlemýždím tempem.

Jediná vakcína, kterou se daří bez větších problémů distribuovat, je ta od Pfizeru, neboť si ji společnost rozváží sama. Jinak se výběrové řízení na distributora z neznámého důvodu vypisuje až ve chvíli, kdy vakcíny dorazí do země. Například první dodávky AstraZeneky dorazily 6. února, distributoři přihlášky do soutěže odevzdali 11. února a výsledek byl ohlášen teprve 22. února.

Očkování u benzinky?

Existují celkem jednoduché způsoby, jak očkování urychlit. Například očkovat i o víkendu. Zatímco v posledních všedních dnech se počet naočkovaných pohybuje okolo 30 tisíc, o víkendu je to pouze okolo tří tisíc. Francie ohlásila, že se začne očkovat i o sobotách a nedělích. Inspiraci si lze vzít i z New Yorku, tam se očkuje po 24 hodin denně nonstop. Francie také hodlá zavést očkování proti koronaviru v lékárnách, něco, co je tam běžné u jiných vakcinací a děje se tak i třeba v Británii nebo v USA. Jenže to se u nás nejspíš nepodaří. Jednak by byla potřeba změna legislativy a proškolení lékárníků, což by prý zabralo čas minimálně do konce léta. Zadruhé se bouří lékařská komora, či aspoň její šéf Milan Kubek.

Ten nápad označil za „absurdní“ a prohlásil, že „by se mohlo říct: dobře, vždyť se léky prodávají u benzinky, tak budeme očkovat u benzinové pumpy“.

A proč ne? Takové uvažování ukazuje problém s českým vakcinačním snažením.

Ve Francii jezdí do odlehlých vesnic vakcinační autobus, který vozí dávky rovnou za seniory. V britském Salisbury přetvořili v očkovací centrum místní katedrálu. Některé země se snaží umísťovat vakcinační kliniky do míst, kam už i tak chodí hodně lidí. Britská Národní zdravotní služba otevřela polní vakcinační kliniky v supermarketech Asda. Možná že nasadit zdravotní sestry a doktory k vytíženějším čerpacím stanicím po republice a umožnit očkování na počkání není tak špatný nápad. Raději však hledáme důvody, proč něco nejde, místo toho, aby se co nejrychleji mobilizovaly dostupné prostředky.

Diskutujeme, jestli nakoupit ruské vakcíny Sputnik a čínská séra. Jenže tato debata je z velké části akademická. Pokud by se opravdu nakoupily, tak dřív, než by stačily dorazit v dostatečném množství, konečně začnou ve velkém proudit „západní vakcíny“.

Mezi nejúspěšnější očkovací kampaně v historii patří ta v New Yorku roku 1947. Tehdy se tam objevily pravé neštovice. Zdravotní úřady se rozhodly téměř celé město přeočkovat. Za méně než měsíc se podařilo naočkovat 6 350 000 lidí ze 7,8 milionu. Pokud bude dostatek dávek a dostatečná mobilizace, není důvod, proč by se to nemělo podařit napodobit.