Úřad evropského veřejného žalobce zahajuje svou činnost

Od 1. června zahájil činnost European Public Prosecutor's Office (EPPO), tedy unijní prokurátor. V jeho kompetenci by měl být boj proti podvodům s evropskými financemi, tedy korupce, dotační podvody, praní špinavých peněz a mezinárodní podvody s DPH. ...

Od 1. června zahájil činnost European Public Prosecutor's Office (EPPO), tedy unijní prokurátor. O úřadu se dlouze diskutovalo, původně měl začít pracovat již koncem roku 2020. V jeho kompetenci by měl být boj proti podvodům s evropskými financemi, tedy korupce, dotační podvody, praní špinavých peněz a mezinárodní podvody s DPH. Ambiciózní projekt má na starosti bývalá šéfka rumunské protikorupční prokuratury Laura Codruta Kövesi.

Evropská prokuratura má být nezávislým orgánem s nadnárodní pravomocí se sídlem v Luxemburgu, který bude přeshraniční trestné činy nejenom stíhat, ale i vyšetřovat. Kompetencemi má EPPO doplnit již fungující OLAF a Eurojust. Měl by fungovat na dvou úrovních. Šéfka prokuratury a 22 prokurátorů, jeden za každou zúčastněnou zemi, bude v Luxemburgu tvořit centrální úroveň. Jejich úlohou bude vedení a organizace úřadů, přijímaní vnitřních procedur a zajištění koherence. Národní úroveň budou tvořit evropští pověření žalobci v jednotlivých zemích, kteří budou provázet samotné vyšetřování a stíhaní zločinů odhalených v dané zemi. 

Na mechanismu EPPO se nepodílí pět členských zemí: Dánsko, Irsko, Švédsko, Maďarsko a Polsko. Dánsko a Irsko využívají opt-out v oblasti bezpečnosti a justice, Švédsko se podle vyjádření Komise plánuje připojit až příští rok a nezapojení právě Polska a Maďarska asi není překvapením. Maďarská ministryně spravedlnosti Judit Varga tento krok obhajovala nutností udržení suverenity, ale faktem zůstává, že mezi lety 2015 a 2019 OLAF v Maďarsku přešetřoval více než 40 případu zneužití evropských fondů. Maďarská opozice si zapojení země do struktury EPPO naopak přeje. Polští představitelé své nezapojení avizují již delší dobu, podle ministerstva spravedlnosti má unijní prokurátor jen malou přidanou hodnotu a dosavadní systém mezinárodní kooperace je podle něj v justici dostatečný. 

Podle Evropské komise je naopak zřízení postu unijního prokurátora nezbytné, protože jen v roce 2019 členské státy nahlásily finanční podvody týkající se až 460 miliónů eur z financí EU a evropské peníze prostě potřebují evropskou instituci na jejich kontrolu. A to zvláště nyní, když nový rozpočet na období 2021 až 2027 spolu s mimořádným fondem pomoci ekonomikám na vyrovnání se s koronavirovou krizí představují dohromady téměř padesát bilionů českých korun. Úlohou prokuratury bude zajistit, aby se finance z tohoto historicky největšího balíku unijních peněz čerpaly v souladu s pravidly. 

Jedním z prvních případu, který se na stůl nové unijní prokuratury dostane, bude případ českého premiéra Andreje Babiše. Konkrétně jeho střetu zájmu, kterému věnuje pozornost kromě Evropské komise i Policie České republiky. Evropská komise už v tomto případě dokončila audit, jehož závěrečná zpráva podezření potvrdila. Andrej Babiš však tento závěr odmítá a audit považuje za účelový a zmanipulovaný. Závěrečná zpráva auditu Evropské komise však mluví zcela jasně: premiér Babiš nadále ovládá mimo jiné skupinu Agrofert a to přes činitele fondů (například je může odvolat) a jako člen vlády se podílí na rozhodnutích, které mají dopad jak na skupinu Agrofert, tak na rozdělování unijních peněz. Ze závěrečné zprávy dále vyplývá, že dotace, které firmy Babišova holdingu získaly z Evropského fondu pro rozvoj venkova a Evropského sociálního fondu nelegálně, by měla Česká republika vracet. Babiš i nadále vehementně tvrdí, že Česko žádné peníze vracet nebude a pravděpodobně má pravdu. Fyzicky se opravdu žádné peníze vracet nebudou, obnos, který má Česká republika vrátit, se totiž s největší pravděpodobností odečte z nadcházejícího balíčku dotací. Vůči závěrečné zprávě auditu se již nelze odvolat, jediná cesta je obrátit se na Evropský soud. 

Jak se s tímto případem vypořádá nově vzniklý úřad unijního prokurátora? Jelikož bude případ Andreje Babiše jedním z prvních, nevíme, jakou zvolí taktiku - bude shovívavý, nebo se naopak rozhodne z prvních vyšetřovaných provinilců učinit exemplární případ? Jisté je jen jedno: Česká republika bude opět v hledáčku EU kvůli střetu zájmu svého premiéra.